Zdraví včel

Včela medonosná je v ohrožení. Některé její populace ve světě se potýkají s výrazným úbytkem a úmrtnost včel je problémem i v Německu. Konzervační biologové, vědci a včelaři mají velké obavy a hledají příčiny tohoto úbytku a způsoby, jak mu předcházet.

Včely totiž sice můžeme dovážet, jejich opylování však nikoli. Včely nám neposkytují opylování jako bezplatnou službu – musíme do ní investovat tím, že ji budeme chránit a udržovat. Co se týče ekonomické a ekologické důležitosti včely medonosné, čísla hovoří jasně.

• Globální ekonomická hodnota včel je přibližně 200 miliard EUR. V Německu se ekonomický přínos včely odhaduje na 2,7 miliard EUR.

• Opylování plodin včelami nejenže zvyšuje výnos, zvyšuje také kvalitu úrody. Například jahody: tržní hodnota včelami opylených jahod je o 54 procent vyšší než samoopylených jahod. Roční hodnota včelího opylení jahod samotných, prodávaných v EU, je nejméně 1 miliarda EUR. Jahody opylené včelami jsou těžší, mají méně deformací a dosahují vyšších jakostních tříd.

• Plodiny, jako například kakao, vanilka nebo granátové jablko, spoléhají na opylení včelami až ze 100 procent.

• U peckovic zvyšuje opylení včelami úrodu o 40 procent.

Na otázku, proč vymírají celé populace včel, neexistuje jednoduchá odpověď a mezi odborníky nepanuje výraznější shoda. Shodují se však na dvou věcech: že neúměrnou úmrtnost včel způsobuje několik různých faktorů a že zdravá kolonie se obvykle dokáže vypořádat s většinou nemocí.

V první řadě jsou zde roztoči zvaní kleštíci, kteří se nedopatřením rozšířili při dovozu včel na konci 70. let minulého století, a dnes se považují za největší hrozbu pro naše medonosné včely. Tento titěrný parazit je velký 1,7 milimetru, rozmnožuje se na včelím plodu a živí se včelí krví. Tento roztoč působí včelám ranky, do kterých navíc přenáší další včelí patogeny. Včely jsou pak oslabené a trubci se dokonce stávají neplodnými.

Tento aspekt jasně odhaluje jeden z důsledků vývoje za posledních sto let: v minulosti i dnes se při dovozu celých kolonií do nových oblastí nedopatřením dostávají i nové nemoci. Původně samostatné včely jsou dnes schopné přežít pouze jako „domácí“ zvířata, v péči rozumných a schopných včelařů.

Stejně jako lidé, i včely mají různorodou stravu. Čím pestřejší je jejich strava, tím odolnější jsou vůči nemocem. Intenzivní využívání kultivované krajiny a vzrůstající rozvoj monokultur však přirozenou rozmanitost snižuje. Pokud včely mohou sbírat nektar pouze z rostlin, které kvetou ve stejnou, krátkou dobu, včely po zbývající měsíce hladoví. Aby k tomu nedocházelo, spoléhají se včely na rozmanitost svého okolí a pestrost květin, aby mohly sbírat potravu po velkou část roku.

Nové pesticidy chránící rostliny proti škůdcům jsou však pro včely také problematické. Nicméně kauzální vztah mnoha toxinů není zcela znám. Víme však, že i malá množství pesticidů mají vliv na nervový systém hmyzu a jeho schopnosti přirozené orientace. Včely létavky tak opustí svůj úl, a pokud je jejich orientační smysl oslabený, už nenajdou cestu zpět.

Dopad ostatních změn životního prostředí na zdraví včel, jako je například znečištění vzduchu, elektromagnetické záření a změny klimatu, kdy květiny rozkvétají dříve, je předmětem probíhajícího výzkumu. První výsledky naznačují, že včely to se snahou o přežití nebudou mít v budoucnu o nic lehčí.